černobílá

1. června 2014 v 17:01 | Monča |  básně
Stoupáme vzhůru...
Nebo padáme dolů.
Jednou rukou mě hladíš
a pak ode mě rychle pádíš.
Je lepší ohlížet se zpět
nebo jít neohroženě vpřed.
S tebou si nejsem jistá ničím,
jen jako vzduch okolo tebe fičím...
Když temnota mě obklopuje,
světlo skrz ní prostupuje.
Ale ty tu nejsi...
a já jdu do světla ať už jsi, kde jsi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama